Domov pro seniory a zimní výpadky: plán zálohy krok za krokem

V září se dá záloha na zimu v domově pro seniory připravit v klidu. Do prosince zbývá čas na měření, na objednání elektrikáře i na zkoušku a nic zrovna nehoří.

Krok 1. Rozdělte budovu na okruhy podle důležitosti

Nejdřív se rozhoduje, co proud dostane vždy, co jen když zbude výkon a co počká. Do první skupiny patří signalizace a sesterské volání, nouzové osvětlení, zdravotnické přístroje klientů a výtah určený pro převoz lůžek. Do druhé patří kuchyně, chlazení potravin a léků, kotelna a ohřev teplé vody. Třetí skupinu tvoří pračka, klimatizace společenských prostor a dobíjení vozíků.

Kotelna se snadno přehlédne. Plynový kotel bez proudu netopí, protože hořák, oběhová čerpadla i regulace jsou na elektřinu. Zásoba plynu tedy nic nevyřeší.

Požární signalizace a nouzové osvětlení mají vlastní akumulátory, které vydrží jen omezenou dobu. Jak dlouhou, vyčtete z dokumentace a revizních zpráv.

Krok 2. Zjistěte příkony, nehádejte je

Na štítcích spotřebičů stojí výkon, jenže ten neříká, kolik toho poběží současně. Technik domova proto obvykle kombinuje tři zdroje: štítky největších zařízení, hodnoty hlavních jističů v rozvaděčích a vyúčtování nebo data z měřidla od distributora, ze kterých je vidět nejvyšší odběr v zimě.

1. Sepište okruhy do tabulky a ke každému připište příkon v kW.
2. Sečtěte jen to, co má na záloze skutečně běžet současně.
3. Výsledek v kW vydělte účiníkem, u směsi motorů a elektroniky se počítá s hodnotou kolem 0,8, a dostanete kVA.
4. Přidejte rezervu na budoucí rozšíření a na kolísání zátěže, orientačně 20 až 25 %.

Zjednodušený příklad: kuchyně 40 kW, kotelna 8 kW, dva výtahy po 7,5 kW, signalizace a IT 3 kW a osvětlení tras 10 kW dávají 76 kW. Po dělení hodnotou 0,8 vychází 95 kVA a s rezervou 25 % zhruba 119 kVA. Nejbližší větší stroj je 130 kVA, se zvětšenou rezervou 150 kVA. Příklad vynechává část okruhů z prvního kroku, skutečný soupis bude delší.

Rezerva nepokryje rozběh největších motorů. Rozběhový proud výtahu a čerpadel proto ověřte u jejich výrobce nebo servisní firmy a zjistěte, zda je výtah na napájení z generátoru připraven.

Krok 3. Domluvte připojení, které přežije zimu

Do zásuvky v kuchyni se záloha pro celý dům nezapojuje. Stroj o výkonu desítek až stovek kVA patří na pevně určené přípojné místo s přepínačem, který mechanicky zabrání tomu, aby se generátor a veřejná síť spojily. Bez něj by proud mohl téci zpět do sítě a ohrozit lidi, kteří na ní pracují. Přípojné místo navrhne a zapojí elektrikář a po dokončení k němu patří revize. Aby stroj po výpadku naběhl sám, potřebuje automatiku samočinného přepnutí (ATS). U ručního přepínače musí přepnutí provést určený člověk.

Přes chodník patří kabelový přejezd, aby se o kabel nikdo nezachytil, a stroj má stát dál od oken a od nasávání vzduchotechniky kvůli výfuku a hluku. Pro dovoz stroje na přívěsu musí být volný příjezd a pod strojem zpevněná rovná plocha.

Pokud se domov rozhoduje, zda stroj vlastnit, nebo si ho nechat přistavit jen na dobu, kdy je potřeba, dává smysl pronájem elektrocentrál z depa s dovozem a zapojením, protože stroj po většinu roku stát nemusí. Půjčovna se ptá na příjezd, prostor pro umístění a předpokládaný odběr.

Krok 4. Vyzkoušejte přepnutí, dokud je teplo

Domluvte zkoušku na den, kdy je v domově klidněji, mimo noc a dobu jídla, a upozorněte personál i klienty. Má u ní být přítomný elektrikář i servis výtahu, před odpojením sítě je třeba ověřit, že v kabinách nikdo není, a zdravotnické přístroje klientů s vlastním záložním napájením se hlídají při každém přechodu. Sledujte tyto body.

• Za jak dlouho po výpadku sítě zdroj naběhne a kdo to změří.
• Zda se po přepnutí rozjedou výtahy, čerpadla a chlazení bez vypadnutí jističe.
• Zda hlásí signalizace poruchu, nebo zůstane bez povšimnutí.
• Zda se po návratu sítě vše vrátí zpět a stroj se sám vypne.

Naměřené časy zapište do provozního řádu, aby personál věděl, jak dlouho po přepnutí výtah nejede.

Krok 5. Sepište, kdo co dělá a jak dlouho to vydrží

Sepište jednu stránku s telefony na elektrikáře, technika domova a půjčovnu, s umístěním klíčů od rozvaděče a s pokynem, kdo rozhoduje o přepnutí.

K tomu patří palivo. Podle údajů půjčovny spotřebuje diesel orientačně 0,25 až 0,3 litru nafty na vyrobenou kWh. Při trvalém zatížení 76 kW z příkladu by to bylo 450 až 550 litrů za den, reálně méně, protože kuchyně neběží celý den. Nádrž stroje tak u delšího výpadku nestačí, doplňování se musí domluvit předem včetně toho, kdo tankuje a kdy.

Plán se vyplatí jednou ročně před zimou projít znovu, protože se mění spotřebiče i počet klientů.