Obecní studna a domácí vodárny bez proudu: jak to vyřešila celá ulice

Výpadek proudu si většina lidí spojí s tmou, vybitým routerem a jídlem v lednici. V bytě to zhruba sedí. V rodinném domě na vlastní studni se ale během pár hodin ukáže něco jiného: přestane téct voda. Ne proto, že by jí ve studni ubylo — nahoru ji tlačí elektrické čerpadlo. A voda je z celého toho seznamu jediná věc, kterou potřebujete každý den bez ohledu na to, kdy dorazí montéři.

Loni v létě to naráz zjistilo asi sto padesát popisných čísel na Vysočině. Po bouřce spadlo vedení, obnova trvala den a půl a v ulicích, kde má skoro každý dům vlastní vrt s domácí vodárnou, se ukázalo, kdo o vodě přemýšlel dopředu.

Voda dojde dřív, než čekáte

Domácí vodárna je čerpadlo, tlaková nádoba a tlakový spínač. Nádoba drží zásobu pod tlakem, aby čerpadlo nenaskakovalo při každém umytí rukou. Bývá na dvacet až padesát litrů, jenže využitelná je jen část objemu — zbytek zabírá stlačený vzduch, který vodu tlačí do potrubí. Prakticky máte po výpadku k dispozici dvě tři spláchnutí a nic víc.

Na pití a vaření spotřebuje čtyřčlenná rodina pár litrů denně. Na všechno ostatní — mytí, nádobí, splachování, zvířata, zálivka — jdou desítky litrů na osobu. Proto se výpadek vody nepozná ráno, ale odpoledne, kdy v kohoutku zasyčí vzduch. Ve vedru, kdy se sprchuje dvakrát denně, ještě dřív.

První den: každý sám za sebe

Do rána to nikdo neřešil. Odpoledne se z garáží začaly tahat malé benzinové centrálky a začala série drobných zklamání.

U prvního domu čerpadlo naskočit odmítlo. Motor domácí vodárny má jmenovitý příkon kolem kilowattu, ale ve chvíli rozběhu si na zlomek sekundy řekne o několikanásobek. Malá centrálka s podobným štítkovým číslem to neustojí — sedne si, nebo vypne. Síti je takový náraz jedno, generátoru ne.

U druhého domu byla vodárna zapojená napevno do rozvaděče, takže není kam zapojit prodlužku. U třetího došel benzin a zjistilo se to, co lidi obvykle nenapadne: čerpací stanice bez proudu palivo nevydá, protože i její stojany jedou na elektřinu. A jeden soused nechal motor běžet v kůlně s otevřenými dveřmi. Spaliny nejsou vidět ani cítit a oxid uhelnatý se v uzavřeném prostoru hromadí i při pootevřených dveřích — tohle je jediná chyba z celého seznamu, která má opravdu vážné následky.

Večer měla vodu z vlastního zdroje asi šestina ulice. Ostatní nosili kbelíky od souseda, který má ještě starou ruční pumpu.

Obecní studna a domácí vodárny bez proudu: jak to vyřešila celá ulice – mobilní elektrocentrála Valeon

Druhý den: zálohovat zdroj, ne jednotlivé domy

Zlom přišel, když se přestalo řešit, jak dostat proud do každého domu, a začalo se řešit, odkud vlastně voda teče.

Napájet z jednoho stroje celou ulici totiž nejde. Cizí zdroj se do distribuční sítě pouštět nesmí, protože ohrožuje montéry pracující na vedení, a každý dům by navíc potřeboval vlastní přepínání a jištění. Co jde, je postup obráceně: zajistit napájení tam, kde je zdroj vody společný.

Obec má vlastní vrt, vodojem a čistírnu. Starosta zavolal do půjčovny ještě za tmy, do dopoledne stál u čerpací stanice stroj na traileru a technik ho zapojil přes přepínač do rozvaděče. Velikost se neurčovala ze součtu štítků, ale podle rozběhu ponorných čerpadel ve vrtu — padla volba na jednotku v řádu desítek kVA, s rezervou i pro čistírnu a pro obecní úřad, ze kterého se stalo výdejní a nabíjecí místo.

Pro půjčovnu je to běžná práce: centrály k pronájmu se vozí na traileru nebo na skidu a součástí služby bývá doprava, zapojení, palivo i dohled po dobu nasazení. Nabídka začíná kolem patnácti kVA a jde do stovek, takže obecní vodárna je pro ně drobnost. Pro vesnici v noci je podstatné odhlučněné provedení — zhruba na úrovni pětašedesáti decibelů z několika metrů, což je hlasitý hovor, ne stavba.

Do poledne tekla voda z obecního vodovodu. Kdo byl na vlastním vrtu, chodil s kanystry k výdejnímu kohoutu u úřadu. Není to komfort, ale je to voda na vaření, mytí i splachování.

Na co si dát pozor, když přijede náhradní zdroj

Motor patří ven, nikdy do garáže, kůlny ani pod okno ložnice. Generátor se nepřipojuje do domovní instalace přes zásuvku: při obnovení sítě se dva zdroje potkají a je z toho škoda na majetku i riziko pro lidi na vedení. Přepnutí musí být fyzické a patří do rukou někoho s oprávněním.

A voda samotná: po přívalovém dešti může být studna zakalená nebo znečištěná splachem, aniž to poznáte na chuti. Než přijde rozbor, používejte na pití a vaření raději převařenou nebo balenou vodu. Kanystry na zásobu mějte čisté a v horku obsah spotřebujte během dne či dvou.

Závěr

Ulici nezachránilo, že by si každý pořídil vlastní centrálku. Zachránil ji jeden dostatečně velký stroj na správném místě a půl dne organizace navíc.

Než přijde další bouřka, stojí za to vědět tři věci: kolik vody vaše domácnost opravdu potřebuje na den, jestli má vaše vodárna kam náhradní zdroj vůbec zapojit, a kdo v obci drží číslo, na které se v takové chvíli volá. Obce, které mají dopředu domluvené, kam se stroj postaví a kdo ho připojí, mají vodu během několika hodin — stroj k nim bývá do čtyř hodin od zavolání. Ty ostatní řeší studnu až ve chvíli, kdy z ní nic neteče.

Navigace

Pokračujte ve čtení

Související články

Další texty ze stejné rubriky

Zobrazit rubriku