Odvzdušnění radiátorů před topnou sezónou: co prozradí studená horní půlka

Topná sezóna vždycky začne stejně. Pustíte kotel, čekáte příjemné teplo a místo toho slyšíte z radiátoru bublání a horní polovina zůstává studená, zatímco spodek hřeje. To není porucha topení, ale vzduch, který se v soustavě nahromadil během měsíců, kdy se netopilo. Odvzdušnění zvládnete sami za pár minut na radiátor a je to jedna z mála údržbových věcí, kde se výsledek pozná okamžitě.

Jak poznáte, že je v radiátoru vzduch

Nejčastější a nejspolehlivější příznak je teplotní rozdíl na jednom tělese: spodní část radiátoru je teplá, horní zůstává studená. Voda totiž proudí dole, ale nahoře se drží vzduchová bublina, která teplo nepředá. K tomu se často přidává zvuk, typické bublání nebo šplouchání uvnitř tělesa, když topení běží.

Důsledky nejsou jen akustické. Zavzdušněný radiátor topí slabě, místnost se vytápí pomaleji a kotel musí jet déle, aby dohnal ztrátu. Zavzdušněné radiátory mohou podle odborných návodů zvýšit spotřebu energie až o 15 procent. U celého domu se to za sezónu sečte do znatelné částky, a přitom náprava nic nestojí.

Dobrý test se dá udělat hned při prvním zatopení. Nechte topení běžet zhruba čtvrt hodiny a pak postupně osahejte každý radiátor odshora dolů. Tělesa, u kterých horní žebra zůstávají vlažná nebo studená, si poznamenejte, právě ta budou potřebovat odvzdušnit. Zvuky jsou druhé vodítko: pokud při zapnutém topení slyšíte v klidné místnosti bublání, vzduch v soustavě skoro jistě je.

Co si připravit

Základ je odvzdušňovací klíč, malý čtyřhranný nástroj, který pasuje na ventil na boku radiátoru. Koupíte ho v každém hobbymarketu za pár desítek korun a vyplatí se mít ho doma napořád. Některé novější radiátory mají automatický odvzdušňovací ventil nebo ventil ovládaný plochým šroubovákem, podívejte se tedy nejdřív, co máte.

Kromě klíče se hodí malá nádoba nebo starý hrnek a hadr, protože na konci odvzdušnění vyteče trocha vody a bývá rezavě zbarvená. Rukavice ochrání ruce, ventil i unikající voda mohou být horké.

Postup krok za krokem

1. Vypněte zdroj tepla (kotel nebo oběhové čerpadlo) a nechte soustavu ustát. Vzduch tak stoupne nahoru a nebude vám při odvzdušnění pořád dokola proudit zpět do těles. Počítejte zhruba s hodinou klidu.
2. Otevřete termostatické hlavice naplno. Otočte je na nejvyšší stupeň, aby byl ventil v tělese úplně otevřený a radiátor se co nejvíc rozehřál.
3. Přistavte nádobu pod odvzdušňovací ventil a nasaďte na něj klíč.
4. Pomalu povolte ventil proti směru hodinových ručiček, obvykle stačí půl otáčky. Uslyšíte syčení unikajícího vzduchu, to je v pořádku, právě ten vzduch potřebujete dostat ven.
5. Jakmile místo vzduchu začne vytékat souvislý pramínek vody, ventil hned zase zavřete. V tu chvíli je těleso odvzdušněné.
6. Postupujte takhle u všech radiátorů v domě. Na jedno těleso počítejte 5 až 10 minut.

Když máte hotovo, vraťte termostatické hlavice na obvyklé nastavení, pusťte topení zpět a nechte ho rozjet. Studená místa na tělesech by měla zmizet.

V jakém pořadí odvzdušňovat v patrovém domě

V domě s více podlažími se návody v pořadí rozcházejí. Některé radí začít od nejnižšího podlaží a postupovat nahoru, jiné naopak od nejvýše a nejvzdáleněji položených těles. Nejspolehlivější je řídit se návodem ke kotli nebo topné soustavě. V bytě v jednom patře projdete radiátory popořadě, na pořadí tolik nezáleží.

Pozor v panelových a bytových domech se společným vytápěním: odvzdušňovací ventily tam někdy bývají jen v nejvyšším patře a odvzdušnění se řeší společně pro celé stoupačky. Pokud bydlíte v paneláku a radiátory topí špatně, je lepší domluvit se se sousedy nebo správcem než řešit jedno těleso na vlastní pěst.

Nejčastější chyby, kterých se vyvarovat

První chyba je netrpělivost. Když soustavu nenecháte před odvzdušněním ustát a pustíte se do toho s běžícím čerpadlem, voda žene vzduch pořád dokola a vy ho nikdy pořádně nevychytáte. Vyplatí se těch zhruba šedesát minut počkat.

Druhá častá chyba je příliš prudké povolení ventilu. Není potřeba ho vytáčet naplno, půl otáčky stačí. Při úplném vyšroubování hrozí, že ventil vypadne a vy budete zoufale zastavovat proud horké vody. Povolujte zvolna a mějte nádobu připravenou.

Třetí omyl je zapomenout po odvzdušnění na tlak. Právě tím, že ze soustavy vypustíte vzduch i trochu vody, v ní klesne tlak. Pokud ho nedoplníte, může se stát, že nejvýše položené radiátory v patře přestanou topit úplně, protože k nim voda nedosáhne. Kontrola manometru proto patří ke každému odvzdušnění.

A do čtveřice: nepouštějte se do odvzdušnění horké soustavy bez rukavic a bez respektu. Voda, která z ventilu unikne, má teplotu topné vody a dokáže opařit. Když necháte kotel před prací vychladnout, jdete na jistotu.

Když ventil nejde povolit nebo klíč nepasuje

U starších radiátorů se stává, že je odvzdušňovací ventil zatuhlý vodním kamenem a klíčem se nehne. Nesilte ho natvrdo, hrozí ulomení. Zkuste ventil nakapat odrezovačem nebo olejem, nechte působit a po chvíli to zkuste znovu, jemně a citlivě. Pokud ani to nepomůže, je lepší zavolat topenáře než riskovat prasklý ventil uprostřed topné sezóny.

Jiný typ ventilu než čtyřhranný potká hlavně majitele novějších nebo designových těles. Někde se odvzdušňuje plochým šroubovákem, jinde je na tělese automatický ventil, který si vzduch vypouští sám a ruční zásah nepotřebuje. Když si nejste jistí, co máte, vyfoťte ventil a poraďte se v prodejně s topenářskými potřebami, podle fotky vám snadno poradí.

Nezapomeňte na tlak v soustavě

Při odvzdušnění ze soustavy ubude voda, a tím klesne tlak. Proto po práci vždy mrkněte na manometr u kotle. Jak poznat, kolik barů tam má být? Existuje jednoduchá pomůcka: výškový rozdíl mezi kotlem a nejvýše položeným radiátorem v metrech vydělíte deseti a přičtete 0,5. U domu, kde je nejvyšší těleso zhruba 10 metrů nad kotlem, tak vychází asi 1,5 baru. Přesnou doporučenou hodnotu pro vaši soustavu najdete v návodu ke kotli.

Pokud tlak klesl pod doporučenou hodnotu, dopusťte vodu napouštěcím kohoutem (obvykle bývá přímo na kotli nebo hned vedle něj) a sledujte přitom manometr. Doplňujte pomalu a po malých dávkách. Když si nejste jistí, kde napouštěcí kohout je nebo jakou hodnotu má kotel držet, podívejte se do návodu k vašemu kotli, hodnota bývá i na štítku nebo přímo u manometru vyznačená barevně.

Jak často a kdy to dělat

Odvzdušnění patří na začátek každé topné sezóny, tedy ideálně právě teď, než udeří první opravdové mrazy. Jednou ročně je rozumné minimum. Když během zimy zjistíte, že některé těleso zase chladne nahoře nebo bublá, klidně odvzdušnění zopakujte, soustavě to neublíží.

Odvzdušnění je přitom jen jeden dílek přípravy domácnosti na zimu. Souvisí s tím, jakou teplotu v jednotlivých místnostech vlastně držet, i s tím, jak v chladném období větrat a hlídat vlhkost, aby se na oknech nesrážela voda. Dobře seřízené a odvzdušněné topení je přitom základ, od kterého se teplo v bytě odvíjí.

Časté dotazy

Musím kvůli odvzdušnění vypínat celý kotel?

Je to výrazně lepší. U soustavy s oběhovým čerpadlem platí, že když čerpadlo běží, žene vodu i vzduch pořád dokola a bublina se vám bude odvzdušňovat hůř. Vypnutí a zhruba hodina klidu nechají vzduch vystoupat nahoru, kde ho snadno vypustíte.

Co když z ventilu rovnou teče voda a žádný vzduch neslyším?

Pak je dané těleso nejspíš v pořádku a vzduch v něm není. Ventil hned zavřete. Nemá smysl pouštět vodu dál, akorát byste zbytečně snižovali tlak v soustavě.

Vyteklá voda je rezavá, je to problém?

Mírné zabarvení je u starší soustavy běžné, usazeniny se ve vodě drží roky. Pokud ale voda vytéká výrazně hnědá nebo kalná opakovaně a tlak soustavy pořád klesá, může jít o únik nebo zanesení a vyplatí se zavolat topenáře.

Jak poznám, že je odvzdušnění hotové a povedlo se?

Nejlepší kontrola je hmat. Po zapnutí topení se celé těleso, včetně horní hrany, prohřeje rovnoměrně. Zmizí i bublání. Když některý radiátor i po odvzdušnění zůstává studený v celé ploše, problém bude jinde, třeba v zavřeném ventilu nebo v nastavení celé soustavy.

Můžu odvzdušnit radiátor i uprostřed zimy, když topím?

Ano. Jen vypněte zdroj tepla, nechte soustavu asi hodinu ustát a pak odvzdušněte obvyklým postupem. Po zapnutí nezapomeňte zkontrolovat tlak a případně dopustit vodu.

Platí tenhle postup i pro tepelné čerpadlo a podlahové topení?

U tepelných čerpadel a podlahového vytápění se postup i doporučené hodnoty můžou lišit, proto se nejdřív podívejte do dokumentace výrobce. Klasická desková a článková tělesa odvzdušníte tak, jak popisujeme výše.