Teplota v bytě: obývák, ložnice a dětský pokoj

Otopné období začalo 1. září a první chladnější večery vedou k stejné otázce v mnoha domácnostech: na kolik stupňů to vlastně nastavit? Jedni chodí po bytě v mikině, druzí otevírají okno, protože se u topení dusí. Správné číslo neexistuje, existuje rozumné rozpětí a pár triků, jak se v něm cítit dobře, aniž byste zbytečně přetápěli.

Co je předpis a co jen zvyklost

Česká vyhláška č. 194/2007 Sb. o pravidlech pro vytápění určuje, kdy se topí, ne na kolik stupňů si máte zatopit doma. Otopné období podle ní začíná 1. září a končí 31. května. Dodávka tepla z centrálního zdroje se zahájí, když průměrná denní venkovní teplota poklesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a nedá se čekat, že by se zvýšila. Byty se mají v otopném období vytápět od 6.00 do 22.00 tak, aby vnitřní teplota odpovídala hodnotě stanovené projektem budovy, a v noci se vytápění podle potřeby omezí.

Konkrétní teploty pro obývák, ložnici nebo dětský pokoj tedy z vyhlášky nevyčtete. Rozpětí v tomto článku vycházejí z praxe a ze zdrojů, které jsou u každého čísla uvedené. Berte je jako výchozí bod, který si doladíte podle sebe.

Světová zdravotnická organizace: spodní hranice 18 °C

Jediné pevné číslo, které se dá opřít o mezinárodní doporučení, je spodní hranice. Směrnice WHO o bydlení a zdraví z roku 2018 označuje 18 °C za bezpečnou a vyváženou vnitřní teplotu, která chrání zdraví běžné populace v chladném období. Pod touto hodnotou bychom se v obytných místnostech dlouhodobě pohybovat neměli. Nad ní už je to otázka pohodlí, nákladů a zvyků domácnosti.

Pokud v bytě bydlí velmi malé děti, senioři nebo lidé s chronickým onemocněním, mluvte o vhodné teplotě s lékařem. Tento článek nenahrazuje lékařskou radu.

Obývací pokoj: kde trávíte den vsedě

V místnosti, kde sedíte nebo pracujete a málo se hýbete, se většině lidí dobře daří při zhruba 20 až 22 °C. Je to zvyklost, ne norma: záleží na oblečení, vlhkosti a na tom, jak studené jsou okolní stěny a okna. Když sedíte celé odpoledne u počítače, vyplatí se teplejší ponožky a deka dřív než o stupeň víc na termostatu.

• Cílem je teplota, při které nemusíte řešit ani mikinu, ani otevřené okno.
• Pokud se vám při 22 °C stále zdá zima, zkontrolujte průvan u oken, studenou podlahu a to, jestli není zakrytý radiátor.
• Přes den, kdy nikdo doma není, stačí teplotu mírně snížit. Jak moc, záleží na domě a jeho zateplení, proto si to vyzkoušejte a ne slepě kopírujte cizí číslo.

Ložnice: chladněji, než čekáte

Hodně lidí spí lépe v chladnější místnosti. Pro dospělé se v praxi nejčastěji zmiňuje zhruba 17 až 19 °C, ale je to opravdu individuální. Kdo mrzne, nemá se nutit do chladu jen proto, že to doporučuje nějaká tabulka. Rozhodující je, jestli se ráno probouzíte odpočatí a nezpocení, ne číslo na displeji.

Prakticky pomáhá vytopit ložnici před spaním jen mírně, na noc topení stáhnout a spoléhat na peřinu. Větrání před spaním krátkým a důkladným otevřením okna funguje lépe než dlouhé pootevření. Podobné myšlenky, jen z opačné strany, najdete v článku Spánek v horku: co v ložnici opravdu funguje. Chladná ložnice se ale neobejde bez hlídání vlhkosti, o které je řeč níže.

Dětský pokoj a kojenecká postýlka

U miminek platí opatrnost směrem nahoru. Britská zdravotní služba NHS v doporučeních k prevenci syndromu náhlého úmrtí kojence uvádí, že se má pokoj udržovat zhruba na 16 až 20 °C a teplotu sledovat pokojovým teploměrem. Přehřátí podle ní riziko zvyšuje, a to buď příliš teplým pokojem, nebo příliš mnoha vrstvami oblečení a ložního prádla. Miminko se nekontroluje podle rukou a nohou, které bývají chladné normálně, ale dotykem na hrudi nebo na zadní straně krku.

U starších dětí je rozumné rozpětí těsně nad ložnicí dospělých, tedy zhruba 18 až 20 °C v noci a o trochu víc přes den na hraní. Vždy ale regulujte teplo oblečením a spacím pytlem, ne přitápěním. Když se dítě v noci odkopává, není to důvod topit víc, spíš zkontrolujte, jestli mu není příliš teplo.

• Postýlku nestavte přímo k radiátoru ani k oknu s průvanem.
• Teploměr dejte do výšky postýlky, ne ke stropu.
• V teplé místnosti odeberte vrstvu, nepřidávejte další.

Koupelna a chodba

V koupelně chceme tepleji, protože se svlékáme a stojíme na studené podlaze. Zvýšení o pár stupňů na dobu koupání je běžná praxe, dlouhodobé přetápění celé koupelny ale zbytečně stojí peníze. Naopak předsíň a chodba nemusí být tak teplé jako obytné místnosti. Dveře mezi teplejšími a chladnějšími místnostmi nechávejte zavřené, aby teplo neutíkalo tam, kde ho nepotřebujete.

Kam patří teploměr a proč se údaje rozcházejí

Stejná místnost může mít podle toho, kam teploměr dáte, o několik stupňů jiné hodnoty. Vyhláška č. 194/2007 Sb. pro měření průměrné teploty vnitřního vzduchu uvádí konkrétní postup: teploměr odstíněný vůči sálání okolních ploch a slunci, umístěný uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad podlahou, s odečty v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00. Průměr z těchto čtyř hodnot je průměrná teplota. Pro domácí použití z toho plyne jednoduchá rada: uprostřed místnosti, zhruba v pase, mimo dosah slunce, radiátoru a průvanu.

Špatná místa pro teploměr:

• na parapetu nebo těsně u okna, kde ho ovlivňuje studený průvan nebo slunce,
• nad radiátorem nebo na televizi,
• na vnější stěně, která je chladnější než vzduch v místnosti,
• za závěsem.

Naměřená a pocitová teplota

Na tepelný komfort neupozorňuje jen teploměr. Podle běžných definic ho tvoří teplota vzduchu, vlhkost, rychlost proudění vzduchu a teplota okolních stěn a předmětů. Proto se vám u velkého studeného okna může být zima i při 21 °C, zatímco v místnosti s teplými stěnami se cítíte dobře i při 19 °C. Vyhláška to zná také: výpočtová teplota vnitřního vzduchu zahrnuje kromě teploty vzduchu i vliv sálání okolních stěn.

Co tedy udělat, když je vám zima, ale teploměr ukazuje rozumnou hodnotu:

1. Zkontrolujte netěsnosti kolem oken a balkonových dveří, například dlaní přiloženou ke spáře.
2. Na noc zatáhněte silnější závěsy před velká okna.
3. Položte koberec nebo alespoň běhoun tam, kde stojíte nebo sedíte nejčastěji.
4. Neblokujte radiátory nábytkem ani dlouhými závěsy.

Jak neztrácet teplo zbytečně

Nejlevnější teplo je to, které neunikne. Než začnete stavět termostat výš, projděte si tyto věci:

• Větrání: několik minut naplno je lepší než celé hodiny na škvíru, při které se ochlazují stěny.
• Termostatické hlavice: nastavte je podle místnosti, ne všude stejně. Pomáhá, když se pokoje v noci nechají mírně vychladnout.
• Zavřené dveře: mezi vytápěnými a nevytápěnými prostory.
• Oblečení: teplé ponožky a svetr jsou v tomhle nejlevnější úspora.

Kolik přesně ušetříte snížením o jeden stupeň, závisí na domě, oknech a způsobu vytápění, takže obecné procento nepíšeme. Nejspolehlivější je vést si po několik týdnů záznam spotřeby a porovnat.

Chladnější pokoje a vlhkost: co hlídat

Když teplotu v ložnici nebo v dětském pokoji snížíte, chladnější stěny snáz kondenzují vlhkost. Proto je dobré jednou týdně zkontrolovat rohy a za nábytkem. Jak se plísni bránit, popisuje článek Prevence plísně: jak udržet domov bez plísní a zdravý. Nábytek nedávejte těsně ke studené vnější stěně a nesušte prádlo v ložnici, kde spíte.

Časté otázky

Jaká je nejnižší doporučená teplota v bytě?

Směrnice WHO o bydlení a zdraví z roku 2018 uvádí jako bezpečnou spodní hranici pro obytné místnosti v chladném období 18 °C. Pro citlivé osoby se poraďte s lékařem.

Musí mít dětský pokoj jinou teplotu než ložnice rodičů?

U kojenců uvádí NHS zhruba 16 až 20 °C. U větších dětí bývá rozumné rozpětí blízko ložnice dospělých. Důležitější než číslo je, aby dítě nebylo přehřáté, a to poznáte na hrudi nebo na krku.

Kde v bytě umístit teploměr?

Uprostřed místnosti, přibližně ve výši jednoho metru nad podlahou, mimo dosah slunce, radiátoru a průvanu. Stejné umístění používá i vyhláška č. 194/2007 Sb. pro měření průměrné teploty vzduchu.

Proč je mi zima, i když teploměr ukazuje 21 °C?

Pocit tepla ovlivňuje i teplota okolních stěn a oken, proudění vzduchu a vlhkost. Studená okna, průvan nebo studená podlaha mohou způsobit, že je vám chladno i při dobré teplotě vzduchu.

Kdy se v bytě začíná topit?

Otopné období je podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. od 1. září do 31. května. Dodávka tepla se zahájí, když průměrná denní venkovní teplota klesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě a nedá se čekat její zvýšení.

Přečtěte si také: Odvzdušnění radiátorů před topnou sezónou, abyste z topení dostali co nejvíc tepla.