Sedavá práce a bolavá záda: proč pomáhá posilování, ne jen protahování
Protažení po práci uleví, bolest v kříži se ale často vrací. Co o cvičení říkají přehledy studií a jak s posilováním bezpečně začít.
V tomto článku 5 kapitol
Po osmi hodinách u počítače vstanete a v kříži to zatáhne. Dáte ruce v bok, prohnete se dozadu, chvíli se protahujete a uleví se. Druhý den odpoledne je to tu znovu. Kdo to zažívá celé měsíce, začne se ptát, jestli nemá něco s páteří a jaké cvičení by mu pomohlo.
Proč záda bolí, když celý den sedíte?
Většinou za tím není poškozená páteř. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se asi u 9 z 10 lidí s bolestí v kříži nedá najít konkrétní nemoc ani strukturální příčina. Lékaři tomu říkají nespecifická bolest dolní části zad. Mezi její rizikové faktory WHO řadí málo pohybu, kouření a velkou fyzickou zátěž v práci.
Bolest v kříži je velmi rozšířená. WHO odhaduje, že v roce 2020 trápila 619 milionů lidí, a označuje ji za nejčastější příčinu zdravotního omezení na světě. Většina akutních epizod odezní sama, u části lidí se ale bolest vrací nebo trvá déle než 12 týdnů. Pak se mluví o chronické bolesti.
Kancelářská práce přitom během dne skoro žádný pohyb nenabídne. Tělo celé hodiny drží jednu polohu a večer od něj chcete, aby zvedlo tašku s nákupem nebo dítě. WHO radí lidem všech věkových skupin omezovat čas strávený vsedě a připomíná, že posilování prospívá každému.
Kdy jít nejdřív k lékaři nebo fyzioterapeutovi?
Okamžitě, pokud bolest provázejí varovné příznaky. Britská zdravotní služba NHS mezi ně řadí bolest, mravenčení, slabost nebo necitlivost v obou nohou, ztrátu citu v oblasti genitálií nebo konečníku, potíže s močením či stolicí a bolest po vážném úrazu. V takové situaci volejte záchrannou službu 155. Urgentně k lékaři patří také bolest zad s horečkou nebo třesavkou a silná bolest, která začne náhle nebo se rychle zhoršuje.
K praktickému lékaři se objednejte, když bolest po několika týdnech domácí péče neustupuje, v noci se zhoršuje, bolí vás spíš mezi lopatkami nebo jste bez snahy zhubli. U běžné akutní bolesti NHS radí zůstat v pohybu, pokračovat v obvyklých činnostech a dlouho neležet v posteli.
Když se bolest vrací, vyplatí se začít u fyzioterapeuta. Vyšetří vás, řekne, čemu se zatím vyhnout, a ukáže první cviky. Na jeho doporučení pak může navázat trenér, se kterým budete cvičit pravidelně a který bude hlídat provedení. Vyberte si takového, který s bolavými zády umí pracovat. V Tvoje Fitko například trénuje Naomi, osobní trenérka v Letňanech, která vede i lidi s bolestí pohybového aparátu nebo zdravotním omezením a hledá s nimi cvičení, které je pro ně bezpečné.

Proč posilovat, a ne jen protahovat?
Protože ve velkých srovnáních studií vycházejí nejlépe cvičení, při kterých svaly aktivně pracují, jako pilates, posilování nebo stabilizační cviky. Protažení po dni u stolu uvolní ztuhlost, svaly trupu ale samo nezpevní.
Že cvičení u chronické bolesti v kříži pomáhá, je doložené. Cochranův přehled 249 studií z roku 2021 našel středně jisté důkazy, že cvičení zmírňuje bolest více než žádná léčba nebo běžná péče. WHO ve svém doporučení z roku 2023 zařadila cvičební programy mezi doporučené postupy u chronické bolesti dolní části zad.
Které cvičení funguje nejlépe, zkoumaly dvě velké síťové metaanalýzy. Práce v British Journal of Sports Medicine (89 studií, 2020) zjistila, že bolest nejvíce zmírňoval pilates, kdežto běžné fungování nejvíce zlepšovala posilování a stabilizační cvičení zaměřená na kontrolu pohybu. Samotné protahování se v bolesti ani ve fungování statisticky nelišilo od skupin bez cvičení. Autoři ovšem hodnotí kvalitu důkazů jako nízkou. Druhá analýza (217 studií, 2021) vyzdvihla pilates, McKenzieho metodu a programy postupného návratu k zátěži. U protahování se obě práce rozcházejí: v druhé vyšlo protahování dobře pro běžné fungování, pro bolest ne.
Protahování si proto nechte a přidejte k němu cvičení, při kterém pracují svaly středu těla, hýždí a zad. Autoři druhé analýzy navíc doporučují vybrat si pohyb, který vás baví, protože u něj spíš vydržíte.
Jak začít, aby záda zátěž zvládla?
Pomalu a s cviky, které zvládnete bez bolesti. Na začátek stačí 2 tréninky týdně. WHO dospělým doporučuje posilovat hlavní svalové skupiny aspoň 2 dny v týdnu. Takhle může vypadat první sestava. Než s ní začnete, ukažte ji fyzioterapeutovi nebo trenérovi:
- Ptačí pes: na čtyřech zároveň natahujete opačnou ruku a nohu, záda zůstávají rovná jako deska stolu.
- Most: vleže na zádech s pokrčenými koleny zvedáte pánev zatnutím hýždí, ne prohnutím v bedrech.
- Boční vzpor na předloktí a kolenou: držíte tělo v jedné přímce a výdrž postupně prodlužujete.
- Předklon v kyčlích: s holí podél páteře se učíte ohýbat v kyčlích s rovnými zády, stejně pak zvedáte tašku ze země.
- Přítahy gumy k hrudníku: vsedě nebo vestoje posilujete svaly mezi lopatkami.
Na cvicích samotných nic složitého není, chyby se dělají v provedení. Při mostu se snadno prohnou bedra, při ptačím psu se pánev stočí na stranu. Trenér nebo fyzioterapeut to zvenku pozná hned, vy sami v zrcadle málokdy. Zátěž přidávejte, až cvik zvládnete čistě, a vždy jen o kousek.
Mírná ztuhlost svalů druhý den po tréninku je běžná. Pokud se ale bolest zad při cvičení nebo po něm zhorší, přestaňte a poraďte se s lékařem, jak radí také NHS.
Co změnit přes den a jak pokračovat?
Vstávejte častěji. Telefonujte vestoje nebo při chůzi po kanceláři, vodu si dolévejte po jedné sklenici, na poradu jděte po schodech. Pokud máte výškově nastavitelný stůl, střídejte během dne sezení a stání, ať tělo mění polohu.
Úprava pracovního místa patří mezi kroky, které podle WHO pomáhají předcházet dalším epizodám bolesti v kříži. Patří k nim také pravidelný pohyb, dobrý spánek, péče o psychickou pohodu a nekouření.
Po několika týdnech pravidelného cvičení si domluvte kontrolu u fyzioterapeuta: proberete, co se změnilo, které cviky vám sedí a kde můžete přidat. Jestli budete cvičit doma, na skupinové lekci nebo s osobní trenérkou v Praze, je na vás. Pokud si technikou nejste jistí, vyplatí se v prvních týdnech cvičit s někým, kdo zátěž přidá, až na ni budou záda připravená.



