Podzimní výlet: jak se obléknout ve vrstvách a nezmoknout

Podzimní počasí umí být během jedné procházky tři různá: ráno chladno a mlha, v poledne slunce, odpoledne vítr a přeháňka. Kdo se obléká na jednu situaci, buď se v kopci uvaří, nebo na rozcestí promrzne. Řešením není jedna tlustá bunda, ale několik tenčích vrstev, které rychle přidáte nebo sundáte. Tady je návod, jak je poskládat pro krátké rodinné výlety, tedy pro trasy, ze kterých se dá v případě potřeby vrátit.

Princip tří vrstev

Outdoorové oblečení se běžně popisuje jako systém tří vrstev. Každá plní jinou úlohu a dohromady fungují líp než jeden kus oblečení, byť drahý.

• Spodní vrstva leží na kůži. Jejím úkolem je udržet pokožku suchou, tedy odvádět pot směrem ven, do dalších vrstev.
• Střední vrstva hřeje. Typicky je to fleecová mikina nebo svetr z vlny či syntetického vlákna, například polyesteru.
• Vnější vrstva chrání střední a spodní vrstvu před větrem a deštěm. Může to být lehká větrovka, softshell nebo nepromokavá bunda.

Výhoda je v tom, že vrstvy se dají kombinovat. Při chůzi do kopce sundáte střední vrstvu a zůstanete ve spodní a větrovce. Na vrcholu nebo při svačině naopak přidáte, dokud se tělo nezačne ochlazovat.

Na kůži ne bavlnu

Spodní vrstva rozhoduje o tom, jak se budete cítit po první hodině. Bavlněné tričko pot pohltí a drží ho u těla. Při chůzi to nevadí, ale jakmile zastavíte, vlhká látka začne odvádět teplo a je vám zima. Proto se u výletů v chladnějším počasí doporučuje bavlně vyhnout. Bavlna schne pomalu, zatímco vlna a syntetika si i vlhké zachovají větší část izolace.

Co tedy zvolit:

• Funkční syntetické triko s dlouhým rukávem: rychle schne a bývá cenově dostupné.
• Vlněné (merino) triko: hřeje i vlhké, méně zapáchá, ale je dražší a citlivější na praní.
• U dětí stačí obyčejné funkční prádlo z běžného obchodu se sportem. Důležitější než značka je, aby nebylo bavlněné a aby dobře sedělo.

Pozor na příliš těsné oblečení. Těsný střih omezuje prokrvení a v chladu se to nevyplácí. Spodní vrstva má přiléhat k tělu, ale nesmí škrtit, například v podpaží a u zápěstí.

Střední vrstva: fleece, vlna, tenká péřovka

Na krátkou podzimní procházku obvykle stačí jedna střední vrstva. Fleece je oblíbený, protože je lehký a hřeje i po navlhnutí. Vlněný svetr hřeje podobně, ale je těžší a pomaleji schne. Tenká péřová nebo syntetická vesta se hodí do batohu jako rezerva na zastávky.

Zkuste se řídit jednoduchým pravidlem: raději dvě tenčí vrstvy než jedna silná. Dvě tenké vrstvy mezi sebou zadrží vzduch a dají se upravovat po jedné.

Vnější vrstva: větrovka, nebo nepromokavá bunda

Tady se nejčastěji dělá chyba, protože slovo „nepromokavá“ na štítku neříká všechno. Zjednodušeně existují tři základní typy:

• Vodoodpudivá látka (například se speciální povrchovou úpravou) vydrží krátkou přeháňku, ale při delším dešti promokne.
• Nepromokavá neprodyšná látka (potažená vrstvou, která nepustí vodu ani páru) vás před deštěm ochrání, ale zevnitř se v ní zapaříte, protože pot nemá kam.
• Nepromokavá prodyšná látka (membrána) propouští vodní páru ven, ale kapky dovnitř ne. Pro pohyb v přírodě je to nejpohodlnější řešení.

Odolnost proti vodě se udává v milimetrech vodního sloupce, což je výška vody, kterou látka udrží, než začne propouštět. Čím vyšší číslo, tím větší odolnost, ale na krátké rodinné výlety není třeba hnát se za nejvyššími hodnotami. Důležitější je, aby bunda měla kapuci, dobře se zapínala u krku a zápěstí a byla dost velká na to, aby se pod ni vešla střední vrstva.

Membránové bundy mají zpravidla na povrchu ještě vodoodpudivou úpravu. Ta časem slábne a je potřeba ji obnovovat, jinak se povrch nasákne vodou a bunda přestane dobře propouštět páru. Když vám voda na bundě přestala perlit a vsakuje se, je to signál, že je čas postupovat podle pokynů výrobce na štítku, obvykle praním a impregnací určenou pro daný typ materiálu.

Nohy, ruce a hlava

Chladné a mokré nohy dokážou zkazit celý výlet. Na podzimní procházky po lese a loukách se hodí:

• Pevná obuv s hrubším vzorkem podrážky, která drží na mokrém listí, kořenech a blátě. Tenisky s hladkou podrážkou jsou na kluzkém podkladu nejistější.
• Nepromokavá obuv se hodí, pokud počítáte s loužemi a mokrou trávou. Má smysl jen tehdy, když je pohodlná, protože kolem kotníku a u jazyku kapky stejně někdy proniknou. Rezervní ponožky v batohu mají větší cenu, než se zdá.
• Ponožky z vlny nebo syntetiky, nikoli bavlněné. Stejně jako u trička platí, že vlhká bavlna chladí.
• Čepice a tenké rukavice. Do batohu se vejdou snadno a často je využijete až při zastávce nebo na větrném hřebeni.

Děti se pohybují v přírodě jinak než dospělí: běhají, staví se, po chvíli sedí a hrají si. Kontrolujte proto při zastávkách, jestli nemají vlhká záda, a pomozte jim s přidáním nebo odebráním vrstev, i když samy neřeknou, že je jim zima nebo horko.

Co si vzít navíc do batohu

Zásada zní: počítejte s tím, že se počasí změní. Praktická sada, která zabere málo místa:

1. Lehká nepromokavá bunda nebo pláštěnka pro každého člena rodiny, i když ráno svítí slunce.
2. Jedna náhradní střední vrstva (fleece nebo tenká vesta) pro dítě.
3. Náhradní ponožky a tričko v sáčku, který nepropustí vodu.
4. Čepice a rukavice.
5. Teplý nápoj v termosce a něco na zahřátí těla, například sušené ovoce nebo oříšky. Kdo je unavený a promrzlý, chladne rychleji.
6. Nabitý telefon a čelovka nebo malá baterka. Podzimní dny jsou kratší a v lese se stmívá dřív, než čekáte.

Cestovní lékárničku si můžete připravit podle článku o cestovní lékárničce pro děti. Obecný plán trasy, svačin a pití najdete v textu o výletu s dětmi v létě, většina rad platí i na podzim, jen s teplejším oblečením.

Než vyrazíte: plán a předpověď

Dobré oblečení začíná ještě doma. Před odchodem se podívejte na předpověď na místě, kam jedete, ne jen v místě bydliště. V kopcích bývá o něco chladněji a větrněji než v údolí. Zjistěte, kdy zapadá slunce, a trasu naplánujte tak, abyste se vrátili s rezervou. Někomu doma řekněte, kudy jdete a kdy zhruba budete zpátky. U krátké procházky to zní zbytečně, ale stojí to půl minuty.

Pomáhá také oblékat se tak, aby vám při odchodu z domu bylo spíš trochu chladno. Za pár minut chůze se zahřejete a nebudete se muset hned svlékat. Naopak dítě, které vyjde zabalené do několika vrstev, se po prvním kopci zpotí a pot se pak v chladu ochlazuje.

Jak poznat, že se ochlazujete

Při dlouhém pobytu venku ve vlhku a větru se může tělo ochladit, i když teplota vzduchu není pod nulou. Podchlazení se často projevuje třesem, zpomalenými pohyby a zmateností. Když je u někoho z rodiny vidíte, je to znamení, aby se skupina zastavila, přidala suché vrstvy, dala si teplý nápoj a vrátila se. Nečekejte, až bude zima opravdu velká. Pokud příznaky nepolevují nebo se zhoršují, vyhledejte lékařskou pomoc, případně volejte tísňovou linku 112.

Časté otázky

Stačí dítěti na podzimní výlet jedna teplá bunda?

Jedna silná bunda je méně praktická než dvě tenčí vrstvy s větrovkou nebo nepromokavou bundou navrch. Dítě se při běhání zahřeje a vrstvu můžete sundat, při zastávce ji zase přidáte.

Musí být funkční prádlo drahé?

Ne. Důležité je, aby nebylo bavlněné a aby dobře sedělo. U dětí, které rychle rostou, obvykle stačí běžné syntetické funkční triko z obchodu se sportovním oblečením.

Je lepší pláštěnka, nebo nepromokavá bunda?

Pláštěnka je lehká a levná, ale v ní se snadno zapaříte a ve větru s ní bývá potíž. Bunda s prodyšnou membránou je pohodlnější při delší chůzi. Na krátké procházky s dětmi ale lehká pláštěnka v batohu úplně stačí.

Kdy obnovit impregnaci bundy?

Když voda na povrchu přestane tvořit kapky a látka začne vlhnout. Postupujte podle pokynů na štítku, protože každý materiál má jiné doporučení k praní a impregnaci.

Co když se cestou začne měnit počasí?

Zastavte, přidejte vrstvy dřív, než vám bude zima, a raději zkraťte trasu. U kratších procházek je návrat na začátek nejjistější variantou.